BMSJ.eu - Úvod

Projekt “Bohemia, Moravia et Silesia Judaica” (BMSJ) je pokusem zachytit co možná nejvíce listinného a pramenného materiálu k dějinám židů v zemích Koruny české, tedy v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, v rozmezí let 1520-1670 a poskytnout je zainteresované veřejnosti. U kolébky projektu stál od počátku 20. století postupně pokračující projekt „Germania Judaica“, původně jako místní lexikon koncipovaný vědecký podnik, který mezitím dokončil období od nejstarších dob do roku 1519:

Germania Judaica. Band I: Von den ältesten Zeiten bis 1238. Nach dem Tode von M. Brann hrsg. von I. Elbogen, A. Freimann und H. Tykocinski. – Tübingen: J. C. B. Mohr (Paul Siebeck) 1963. [= Reprint der Ausgabe Breslau: M. & H. Marcus 1934]
Germania Judaica. Band II/1-2: Von 1238 bis zur Mitte des 14. Jahrhunderts. Hrsg. von Zvi Avneri. – Tübingen: J. C. B. Mohr (Paul Siebeck) 1968.
Germania Judaica. Band III/1-3: 1350-1519. Hrsg. von Arye Maimon, Mordechai Breuer und Yacov Guggenheim. – Tübingen: J. C. B. Mohr (Paul Siebeck) 1987-2003.

Projekt “Bohemia, Moravia et Silesia Judaica” (BMSJ) je součástí současně běžícího mezinárodního projektu „Germania Judaica IV“, na kterém pracují odborníci z Německa, Rakouska, Izraele a České republiky. Zahrnuje období 1520-1650 v Německu a 1520-1670 v Rakousku a českých zemích. „Germania Judaica IV“ není veden jako klasický lexikon míst, nýbrž jeho úkolem je prostřednictvím co největšího počtu jednotlivých výzkumů k příslušným tématům nabídnout celkový pohled na dějin židů v Římsko-německé říši.

Projekt „Bohemia, Moravia et Silesia Judaica” (BMSJ) byl zahájen v létě 1999 jako součást projektu „Austria Judaica“, který vedl „Institut für Geschichte der Juden in Österreich“ ve Sv. Hypolitu (St. Pölten) v Rakousku a do roku 2003 včetně jej také financoval. Od jara 2004 pracuje BMSJ samostatně pod vedením Společnosti pro dějiny židů v České republice (Gesellschaft für Geschichte der Juden in der Čechischen Republik) se sídlem v Brně, financován je z veřejných prostředků a sponzorských darů.

Územně zahrnuje „Bohemia, Moravia et Silesia Judaica” (BMSJ) české země v hranicích k roku 1740, to znamená dnešní Českou republiku a ta dnes polská území, která po slezských válkách připadla Prusku, soustřeďuje se tedy na práci v archivech v Česku a Polsku.

Vzhledem k téměř žádným předchozím přípravným pracím se projekt zaměřuje převážně na archivní výzkum, ze kterého máme již první publikovatelné výsledky:

Buňatová, Marie: Hugo Gold (l895-l974) – publicista a vydavatel. – In: Moravští židé v rakousko-uherské monarchii (1780-1918) [= XXVI. Mikulovské sympozium 2000]. – Brno: Muzejní a vlastivědná společnost 2003, 333-337.
Buňatová, Marie, – Helmut Teufel : Projekt „Austria – Bohemia, Moravia et Silesia Judaica“ – In: Židé a Morava 9 (2002), 60-66.
Buňatová, Marie: Die Nikolsburger Juden 1560 bis 1620. Wirtschaftliche Prosperität unter adeligem Schutz. – In: Hödl, Sabine, – Peter Rauscher, Barbara Staudinger (Hrsg.): Hofjuden und Landjuden. Jüdisches Leben in der Frühen Neuzeit. – Berlin–Wien: Philo 2004, 333-361.
Buňatová, Marie: Obchodní privilegium pro mikulovské a pohořelické židy z roku 1569. – In: Židé a Morava 10 (2003), 14-23.
Buňatová, Marie: Projekt „Bohemia, Moravia et Silesia Judaica“. Konzeption – Ziele – Ergebnisse 1999-2003. – In: Judaica Bohemiae XXXIX (2003), 239-309.
Buňatová, Marie: Řemeslo a obchod mikulovských židů 1560-1620. – In: Jižní Morava (in Vorbereitung)
Kocman, Pavel: Vražda ivančického žida Davida Janem Trnkou ze Židlochovic v Ledcích roku 1649. –In: Jižní Morava 41 (2002), 209-212.
Kocman, Pavel: Židé na Moravě podle lánových rejstříků. – In: Židé a Morava 8 (2001), 7-28.
Kocman, Pavel: Staré obchodní cesty a židovské obce na jižní Moravě. – in: Jižní Morava (in Vorbereitung)
Kocman, Pavel: Moravští židé a křesťanská justice v 16. a 17. století. – in: Jižní Morava 39 (2003), sv. 42, 7-19.
Kocman, Pavel: Die Juden im ersten erhaltenen mährischen Kataster – Lahnregister. – In: Judaica Bohemiae XXXIX (2003), 104-192.
Kocman, Pavel: Mährische Juden und christliche Justiz im 16. Jahrhundert. – In: Hödl, Sabine, – Peter Rauscher, Barbara Staudinger (Hrsg.): Hofjuden und Landjuden. Jüdisches Leben in der Frühen Neuzeit. – Berlin–Wien: Philo 2004, 363-386.
Kocman, Pavel: Die jüdische Besiedlung Mährens im Jahre 1667. Die Steuererklärungsbriefe zur Haussteuer. – In: JB XL (2004), 149-224.
Kocman, Pavel: Privilegium Oldřicha z Kounic pro židovské koželuhy ve Slavkově u Brna z roku 1599. – In: Vyškovský sborník IV (2004), 47-58.
Kocman, Pavel: Prameny k dějinám židovského osídlení Slavkova u Brna a Rousínova v 16. a 17. století. – In: Židé a Morava 11 (2004), 30-37.
Kocman, Pavel: Alte Handelswege und Judengemeinden in Südmähren. – in: Juden in Mitteleuropa (im Druck)
Matušíková, Lenka: Die Juden im ersten böhmischen Kataster 1653-1655. – In: Judaica Bohemiae XXXVII (2002), 5-91.
Sladkowski, Marcel: Židé na Zlínsku v 16. a 17. století. – In: Židé a Morava 12 (2005), 47-50.
Sladkowski, Marcel: Židé v písemnostech města Uherského Ostrohu v 16. a. 17. století. – In: Židé a Morava 7 (2000), 17-24.
Štindl, Martin: Židovská synagoga – starost barokní Moravy. – In: Židé a Morava 10 (2003), 24-40.
Teufel, Helmut: Mährisch-jüdische Geschichtsschreibung: Entwicklung, Zustand, Perspektiven. – In: Moravští židé v rakousko-uherské monarchii (1780-1918) [= XXVI. Mikulovské sympozium 2000].– Brno: Muzejní a vlastivědná společnost 2003, 19-28. Teufel, Helmut: Výběrová bibliografie k dějinám židů na Moravě. Auswahlbibliographie zur Geschichte der Juden in Mähren. – In: Moravští židé v rakousko-uherské monarchii (1780-1918) [= XXVI. Mikulovské sympozium 2000].– Brno: Muzejní a vlastivědná společnost 2003, 361-364.

Kvůli zvláštní historické teritoriální struktuře a archivní tradici byla od počátku a je nadále obzvláště intenzívně zpracovávána Morava. Již v 16. a 17. století měla Morava kvůli odlišné struktuře panství řadu významnějších židovských obcí jako Mikulov, Uherský Brod, Uherský Ostroh, Kroměříž, Holešov, Přerov, Prostějov či Kojetín, z nichž se dochovaly i dost rozsáhlé archivní fondy (obzvláště Uherský Brod, Uherský Ostroh a Kojetín), které upozorňují na zcela nové aspekty židovského života a soužití s křesťany v obchodu a živnostech, ale také v každodennosti. Do této souvislosti náleží také soudní knihy a akta. Velmi rozsáhlé a poučné jsou také moravské zeměpanské a stavovské materiály. Těžiště archivního výzkumu spočívá v materiálech, které poskytují osvětlení židovského osídlení a majetkových vztahů (např. soupisy poddaných a daňové rejstříky) a dají se také statisticky vyhodnotit.

Druhým teritoriálním těžištěm je Praha. Zde lze toho času kvůli množství archiválií přicházejících v potaz a personální situaci projektu BMSJ bohužel pracovat bodově a v sondách, avšak také zde jsou již důležité výsledky a uzavřené komplexy. Již dokončen a publikován dr. Lenkou Matušíkovou je první český katastr (berní rula) z let 1653-1655, archivní práce je hotova u dalších poddanských soupisů a berních rejstříků. Nejdůležitějšími dezideráty jsou jediná dochovaná ungeltní kniha Starého města Pražského a téměř nepřehlédnutelný fond pražského purkrabského úřadu, u kterého musely být registrovány všechny židovské peněžní obchody v Čechách.

Obzvláště komplikovanou se jeví situace ve Slezsku. Momentálně se projekt omezuje na práci v archivech někdejšího rakouského Slezska a sousedními pobočkami Státního archivu Katovice a Státního archivu ve Vratislavi (případně) a v Krakově, kde by se měl začít tabulkově zpracovávat krakovský celní rejstřík. Přitom se jedná o dosud sondově zkoumaný a zveřejněný fond (viz Małecki, Jan M.: Handel żydowski w Krakowie w końcu XVI i w XVII wieku. Wypisy z krakowskich rejestrów celnych z lat 1593-1683. – Kraków: Polska Akademia Umiejętnosci 1995.), který od 80. let 16. století až do poslední čtvrtiny 17. století celistvě informuje o zboží procházejícím Krakovem se jmény (také početných židovských) obchodníků a formanů, jejich původu, cíli jejich cesty, stejně jako o druhu a množství včetně celní sazby, takže se (také v porovnání s ostatními prameny, např. s pražskou ungeltní knihou) dají rekonstruovat celkové proudy zboží. Vedle hospodářsko-historické stránky lze zde také získat kulturně-politické poznatky, například když jde o import a export knih.

Právě v obsahovém shromažďování a jejich následném vyhodnocení všech těchto rozličných materiálů (a také těch, které se vyskytují v paralelních projektech) leží velká šance projektu BMSJ. Projekt může již nyní pro mnoho oblastí dějin zpracovávaného období poskytnout materiál a poznatky, které zčásti umožňují zcela nové nazírání, např. co se týče významu židovského dálkového obchodu. Mezitím známe jednotlivé osoby a celá konsorcia, které provozovaly své obchody mezi Lublinem, Krakovem, Vratislaví, Nisou, Prahou, Norimberkem, Frankfurtem, Kremží, Vídní a Bolzanem, a můžeme úspěšně a stále lépe jejich částečně velmi široce rozprostřené obchodní aktivity zřetelně sledovat. Zde lze na početných příkladech prokázat, jak dalece rozvětvené – také geograficky – mohly být židovské rodinné vazby oné doby a jak intenzívně byly podobné vztahy využívány. Důležitým aspektem jsou také obchodní vztahy mezi židy a křesťany, které zdaleka neodpovídaly jednostrannému klišé, že každá z těchto skupin měla do sebe uzavřený tržní a obchodní systém. Existuje značný počet případů veřejných i tajných obchodních vztahů mezi křesťany (jak měšťany, tak šlechtou) a židy na velmi vysoké finanční úrovni.

Další těžiště leží v genealogické oblasti. Zde se jedná o zaznamenávání nejstarších soupisů židovského obyvatelstva v českých zemích. Například byly zpracovány pro Moravu lánové rejstříky a rektifikační akta z poslední třetiny 17. století nebo z Čech berní rula a soupis poddaných podle víry ze 2. čtvrtiny 17. století. Další jmenné soupisy jsou rovněž již k dispozici z jednotlivých panství a obcí, např. Slavkov u Brna, Lipník, Rousínov a Uherský Brod.

Společnost pro dějiny židů v České republice

V roce 2001 jako občanské sdružení založená Společnost pro dějin židů v České republice (německý název z tradičních důvodů zní: „Gesellschaft für Geschichte der Juden in der Čechischen Republik“), zkratka SDŽČR (německy: GGJČR), vědomě svou činností navazuje na tradice v letech 1928-1948 pod vedením prof. Samuela Steinherze velmi úspěšně působící „Gesellschaft für Geschichte der Juden in der Čechoslovakischen Republik“. Z této tradice také vychází dlouhodobá koncepce Společnosti pro dějiny židů v České republice, která se především zaměřuje na zkoumání, zpracovávání a prezentaci dějin židů na území dnešní České republiky a rozšiřování znalostí o židovstvu obecně.

Stanovy Společnosti pro dějiny židů v ČR .

Společnost má následující cíle:

1. Vědecké cíle:

1.1. Vytvoření badatelského centra.
Badatelské centrum bude koordinovat všechny odborné aktivity SDŽČR.

K tomu mají být vybudovány na badatelské centrum navazující zařízení:
- archiv kopií písemných pramenů k dějinám židů v ČR,
- obrazový archiv,
- odbornou knihovnu judaic,
- badatelnu.

1.2. Vědecké bádání v oblasti dějin židů na území dnešní České republiky.

1.3. Prezentaci výsledků bádání ve formě publikací.

1.4. Vytvoření a průběžné doplňování mezinárodní bibliografie k dějinám židů v českých zemích a její elektronické zpřístupnění

1.5. Získání a udržování kontaktů s odborníky a institucemi, které se podobnými tématy zabývají.

1.6. Založení stipendijního fondu z vlastních prostředků na podporu výzkumu dějin židů v České republice.

2. Veřejná činnost:

2.1. Zveřejňování a zpřístupňování výsledků vědeckého bádání pro širokou veřejnost ve formě přednášek a publikací.

2.2. Popularizace tématiky nejširší veřejnosti a její přibližování židovské kultury všeobecně formou krátkodobých výstav, spolupracemi na výstavních projektech jiných pořadatelů, organizací koncertů atd.

3. Aktuální práce:

Momentálně spočívá těžiště prací SDŽČR ve spolupráci na mezinárodním projektu „Bohemia, Moravia et Silesia Judaica“, popřípadě „Germania Judaica“ a „Austria Judaica“. Vedle toho existují plány jednotlivých projektů z dějin židů v Čechách a na Moravě, např. zpracováni dějin jednotlivých domů („Häuserbuch“) židovské čtvrti v Mikulově a vědeckého vyhodnocení určitých materiálových komplexů, které byly v rámci „Bohemia, Moravia et Silesia Judaica“ uzavřeny.

4. Kontakty:

Poštovní adresa Společnosti:
Společnost pro dějiny židů v ČR
Slovanské náměstí 8
CZ 612 00 Brno-Královo Pole

e-mail:
Tato adresa je chráněna proti spamování, pro její zobrazení potřebujete mít Java scripty povoleny

Statutární orgán - Výkonná rada Společnosti pro dějiny židů v ČR
Funkční období: od 12. října 2011 do 11. října 2013
Členové:
Dr. Helmut Teufel, předseda
Mgr. Pavel Kocman, jednatel
Ing. Pavlína Brabcová, pokladník

> Projekt BMSJ
> Společnost pro dějiny židů